Samotár

25. září 2012 v 11:48 | Peťka |  Moje básne
Dovoľ mi utekať s vlkmi
ako samotár
zavýja na mesiac
delí sa so svetom o bolesť
je slabý v kolenách
preto uháňa
zahriať svaly
zrýchliť dych
a žlté oči
žiaria v tme
dovoľ mi na okamih
vyceriť tesáky
a vypustiť svoj hnev
na nevinnú zver
a je to slasť
pocítiť jej krv v ústach
ten pach
ma privádza do vytrženia
keď naposledy vydýchla
tak uháňam ďalej
bez svorky, bez cieľa
uhýbam sa stromom
skaly sú mojím domovom
nikdy ma nedostanete
môjho slobodného ducha
som opustený
a mám to rád
som nezávislý
vo svojich spomienkach
keď kľučkujem pomedzi paprsky striebra
viem že už nikdy nezastavím
svoj beh
bez konca


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Books Books | Web | 31. prosince 2012 v 19:42 | Reagovat

Chvilku mi trvalo než jsem přelouskala slovenštinu.. :-D Ale je to moc pěkné, líbí se mi to :-)

2 milujemknihy milujemknihy | E-mail | Web | 31. prosince 2012 v 20:33 | Reagovat

[1]: ďakujem. v poslednej dobe si rada predstavujem, že bežím ako vlčica v noci cez les :)

3 Jane Jane | Web | 3. ledna 2013 v 18:05 | Reagovat

jednoslovně nádherné...:D :-)

4 Sirhell Sirhell | Web | 16. února 2013 v 12:18 | Reagovat

Zase moc pěkné :-D

5 Daine Daine | E-mail | Web | 17. května 2013 v 20:04 | Reagovat

Och, vlci. Nádherné stvorenia. Môcť sa tak ešte raz narodiť, tak by som chcela byť jedným z nich.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama